Když do komunikace vstupují emoce

Ondra je velmi zkušený manažer marketingového oddělení v nadnárodní společnosti a vede tým 7 „markeťáků“. V roli manažera není žádným nováčkem, ve vedení lidí má více než 10 let zkušeností. Tým je vcelku stabilní a se všemi svými podřízenými se už dobře zná. Je tu však jedno ALE. Ondra moc neumí pracovat s emocemi. Relativně často se nechává strhnout k neadekvátním reakcím a dlouho v něm špatné pocity doznívají a rezonují.

Příběh Ondry 

Včera večer měl spor s manželkou ohledně výchovy dětí. Ona chtěla dětem něco dovolit a Ondra s tím výrazně nesouhlasil. Navíc měl za sebou náročný den v práci, a tak už domů přišel trochu podrážděný. V hádce s manželkou padlo několik vět, které ho pak mrzely. Neměl být tak ostrý… V noci toho moc nenaspal a ráno se vzbudil rozmrzelý a podrážděný.

Sotva otevřel po příchodu do kanceláře e-mail, vyskočil na něj nesplněný úkol podřízené Jany, kterou ohledně tohoto úkolu už dvakrát urgoval. Měla vypracovat marketingový plán na jeden z jejich nových produktů. Její výsledky chtěl představit svým nadřízeným. Dosud mu opakovaně říkala mnoho argumentů, proč úkol ještě není splněný. Už si je ani všechny nepamatoval a nechtěl to řešit. A tak v něm bouchly saze.

Vyšel ze své kanceláře a před ostatními kolegy začal Janu kritizovat zvýšeným hlasem. „ Jsi úplně neschopná, co tady celé dny děláš? Přece to není tak těžké, chci to mít dnes na stole a nechci slyšet žádné vytáčky! Jestli svoji práci nezvládáš, nemusíš tady být!“

Příběh Jany

Marketingový plán na nový produkt je pro ni opravdu velké sousto, nikdy předtím takto komplexní úkol nezpracovávala. Kazí se vše, na co se podívá. Kolegové z jiných oddělení nedodávají podklady včas. Ona sama je nachlazená a necítí se vůbec dobře. Potřebovala by s celým procesem pomoct od někoho zkušenějšího, ale nikdo z kolegů na marketingu na ni nemá čas. Ano, trochu se v tom plácá. Jít si říct o pomoc Ondrovi, svému šéfovi, si ale netroufá, nechce vypadat blbě.

Včera měla poslední deadline na dodání, v podstatě to má hotové jak nejlépe umí. Je na sebe pyšná, že to nakonec dokázala celé dotáhnout úplně sama, i když ji to stálo několik večerů strávených nad hledáním informací a inspirace. Jen si to chtěla ráno s čistou hlavou ještě jednou projít, trochu doladit detaily a poslat Ondrovi. Jenže teď tady na ni Ondra přede všemi křičí a ona se cítí absolutně neschopná a ponížená před ostatními. Ani slovem se však proti Ondrovi neohradila.

Kde se stala chyba?

Pojďme se na celou situaci podívat z pohledu obou aktérů.

Ondra:

• Nevzal v potaz zkušenosti Jany při zadávání úkolu a neřešil, jestli má ke splnění úkolu dostatečné kompetence, zkušenosti a vhodné podmínky.
• V průběhu celého procesu nenaslouchal argumentům neplnění termínů, nezajímal se o detail.
• Nenabídl Janě pomocnou ruku, když si evidentně nevěděla rady a ani jí nezajistil pomoc od kolegů.
• Nevhodně reagoval při nesplnění posledního termínu dodání, když kritiku Jany řešil velmi neurvale před ostatními.

Jana:

• Nepožádala o pomoc v momentě, kdy si poprvé uvědomila, že je pro ni úkol náročnější než zvládne a kolegové jí nemohou nebo nechtějí pomoct.
• Argumenty při nesplnění termínu vztahovala jen k ostatním kolegům, házela vinu především na ostatní.
• Nešla za Ondrou a otevřeně mu neřekla, jak by potřebovala s plněním úkolu pomoct.
• Nijak na neurvalé jednání Ondry nereagovala, neohradila se.

Každá situace má vždy dvě strany mince a tak je potřeba se na to dívat. Chyba v komunikaci téměř nikdy není jednostranná. Spíše se do sebe zamotává jako klubko nití a čím dříve jej rozpletete, tím menší škody na obou stranách vzniknou.

Shrnutí a doporučení

Komunikaci v týmu je vždy třeba vnímat jakou obousměrnou. Čím otevřenější komunikaci máte nastavenou, tím lépe se vám v týmu funguje.

V roli manažera nezapomínejte:

• Před zadáním úkolu vyhodnotit kompetence a zkušenosti podřízených a zadání si předem důkladně vyjasněte.
• Pravidelně kontrolujte situaci na dílčích krátkých setkáních, opravdu naslouchejte.
• Aktivně nabídněte pomoc, když vidíte, že se něco nedaří. Nečekejte, až si o pomoc řekne sám podřízený.
• Kritiku sdělujte vždy mezi čtyřma očima, nikdy veřejně. Vyhněte se osobním útokům.

V roli podřízeného se nebojte:

• Otevřeně nadřízenému sdělovat obavy, míru zkušeností a kompetencí při přebírání složitějšího úkolu.
• Požádat o pomoc, když si nevíte rady nebo se vám něco nedaří.
• Ohradit se proti nevhodně zvolenému způsobu kritiky ze strany manažera.
• Potřebujete s čímkoliv poradit? Rádi vám pomůžeme.